Příručka veterinární fyziologie a patofyziologie trávení u přežvýkavců

Z předchozích let, kdy jsem zkoušela studenty veteriny z fyziologie, mám v živé paměti, že otázky týkající se trávení u přežvýkavců patřily k méně oblíbeným. Nezřídka činily studentům velké potíže, protože si nedovedli představit, jak trávicí systém u polygastrů funguje. Studenti sice leckdy znali úctyhodné množství detailů, ty však v jejich mysli zůstávaly zcela vytrženy z kontextu. Ucelená představa o fungování trávicího systému u přežvýkavců jim chyběla.

Téma vskutku není jednoduché. Řada základních informací a představ, které máme spojeny s trávením u monogastrických zvířat, totiž u přežvýkavců vůbec neplatí. Je to jiný svět, i když v některých aspektech i podobný, jak si na následujících stránkách ukážeme.

Máme radost, že jsme se konečně dostali k sepsání této příručky. Věříme, že mnohým studentům, kteří dosud tápali v tom, jak tématu přežvýkavců porozumět, ukáže cestu z labyrintu nálevníků, fermentace, celulózy, ruminace, těkavých mastných kyselin, hepatoruminálního cyklu a dalších nesmírně zajímavých pojmů, které si na následujících stránkách představíme. Záměrně není popisována anatomie, která zpravidla nečiní potíže, a text je soustředěn výhradně na pochopení funkcí, tedy fyziologii ve vztahu ke struktuře.

Jakmile se čtenáři podaří vytvořit si základní představu, bude k ní již snadno přidávat další a další informace. Právě k vytvoření základní představy má posloužit tato kniha, při jejímž psaní jsme dodržovali zásadu, že méně je někdy více.